Spor o církevní azyl |
||||||
o Táborí na matracích a ve spacích pytlech v kostele, nocují v sakristii nebo bydlí ve sklepe fary: lidé, kterí žijí v takzvaném "církevním azylu". Tímto pojmem se dnes oznacuje situace, kdy se cizinci bez platného povolení k pobytu ukrývají v církevních objektech, aby je státní úrady nemohly vyhostit do vlasti. Tato foma církevního azylu se v uplynulých desetiletích výrazne rozšírila. Krestanské sbory ruzných vyznání prijímají cizince jako hosty z humanitárních duvodu. Zúcastnení na strane církve a státu zpravidla osud lidí v církevním azylu hodnotí odlišne: vetšinou je sporné, zda se mohou v bezpecí vrátit do své vlasti, nebo zda jim tam hrozí politické pronásledování, mucení nebo trest smrti. o Jen v Nemecku žije v církevním azylu každorocne 100 až 400 odmítnutých žadatelu o azyl. V Evrope od roku 1980 - tedy od renesance náboženského azylu - vyhledalo útocište v sakrálních budovách až na 10 000 uprchlíku. Nejduležitejším príkladem hnutí církevního azylu v Evrope - vedle mimoevropského príkladu USA - je Nizozemí. Tamejší církevní sbory patrily k prvním, které zacaly uprchlíky prijímat. Krome toho se pokusily vytvorit sít stejne smýšlejících v celé Evrope. Hnutí církevního azylu v nemecky mluvící oblasti prubežne poskytuje ochranu v mnoha jednotlivých prípadech. Krome toho v dotycných zemích pomohlo v rámci církve i na verejnosti vyvolat zvlášt intenzivní diskusi o legitimite moderní sakrální ochrany. Krome Spolkové republiky Nemecko existuje církevní azyl predevším ve Švýcarsku a v menším merítku také v Rakousku. o Stejne tak ve Velké Británii vede stále castejší restriktivní výklad cizineckého práva k pravidelnému poskytování církevního azylu. Ze skandinávských zemí má církevní azyl velký význam zejména v Norsku. V roce 1993 zde žilo soucasne 700 kosovských Albáncu v azylu ve 140 církevních budovách. Církevní ochrana se rovnež opakovane uplatnila ve Švédsku a v Dánsku. Církevní azyl existuje také ve Francii, Belgii, Itálii a Španelsku. Mezinárodní pozornost vzbudila hromadná obsazení kostelu jako napríklad v roce 1996 v Paríži nebo na zacátku roku 2001 v Barcelone a v dalších španelských mestech, kterých se v každém kostele zúcastnily stovky cizincu. Církevní azyl v techto zemích casto slouží jako protestní akce proti vládnoucí cizinecké politice nebo k obrane pred bezdomovectvím uprchlíku. V jihovýchodní Evrope, ve vrave konfliktu po rozpadu Jugoslávie, se v devadesátých letech vyskytlo nekolik ojedinelých prípadu, kdy se lidé uchýlili do bezpecí v sakrálních budovách. o Zkušenost s moderním církevním azylem celkove ukazuje, že církve i v sekularizovaných spolecnostech 21. století ješte predstavují místa ochrany. Uprchlíci nekdy v církevním azylu nerušene žijí nekolik mesícu nebo dokonce nekolik let. Státní orgány se casto zdráhají vyhnat je z chrámu Páne policejní silou, prestože by to ve vetšine prípadu bylo podle zákona prípustné. A konecne církevní ochrana v soucasnosti - na rozdíl od antiky nebo stredoveku, kdy byla pevnou soucástí spolecenského rádu - už nemá uznávaný právní status. Tematika církevního azylu proto v pravidelných intervalech vyvolává mezi zúcastnenými na strane církve a státu i na verejnosti prudké a kontroverzní diskuse o tom, zda je tento postup v suverénním demokratickém právním státu zákonný. Kritici namítají: církevním azylem si náboženská spolecenství nárokují zvláštní práva, která jim už dnes nenáleží, a tak ohrožují právní stát. Zastánci oproti tomu poukazují na skutecnost, že se u církevního azylu jedná o konflikt mezi právem a spravedlností, ve kterém pevná demokracie muže a musí obstát. Krome toho je podle nich poskytování církevního azylu v souladu se základním právem svobody vyznání. o Sporem o moderní církevní azyl mezi církví a státem se nyní poprvé do hloubky zabýval politolog Matthias Morgenstern. Jeho vedecká studie, která vznikla na univerzite v Augsburgu (Nemecko) pod vedením profesora Theo Stammena je výsledkem ctyrletého výzkumu a podává celkový pohled na moderní církevní azyl od jeho vzniku na zacátku osmdesátých let do soucasnosti. Práce pojednává na príkladu Nemecka o praktickém vývoji církevního azylu, konkrétních konfliktech a verejných sporech stejne jako o vyplývajících politicky-teoretických a ústavne-právních problémech. Studie se také podrobne zabývá historickými a nadregionálními perspektivami tématu: nastinuje historický vývoj a zároven srovnává odpovídající události v západní a východní Evrope a v Severní Americe. Pritom zvlášt podrobne pojednává o situaci v Rakousku a Švýcarsku, nemecky mluvících sousedech SRN. V rámci mezinárodního srovnání rovnež analyzuje vliv vztahu mezi církví a státem na státní postoj k církevnímu azylu. o Knižní vydání studie je urceno jak vedcum, tak i všem ostatním zájemcum o danou tematiku, zejména tem, kterí pusobí v oblasti státní správy, církve nebo v iniciativách církevního azylu a s tématem církevního azylu se setkávají v praxi. Vedle vedecké fundovanosti se práce vyznacuje všeobecne srozumitelným jazykem a velmi názorným výkladem. Moderní církevní azyl je zde dokumentován a analyzován ve všech duležitých aspektech. |
||||||
Matthias Morgenstern: Kirchenasyl in der Bundesrepublik Deutschland. - Historische Entwicklung, - Aktuelle Situation, - Internationaler Vergleich. Reihe "Politik und Religion" Westdeutscher Verlag (Verlag für Sozialwissenschaften) Wiesbaden 2003 ISBN 978-3-531-14067-4 |
||||||
Více informací na nemeckých stránkách Soucasnost - Historie - Srovnání zemí - Ukázky z tisku |
||||||
Napište autorovi e-mail: Jednoduše kliknete vlevo na symbol pocítace. Nebo zadejte ve svém emailovém programu adresu: |
||||||
post@matthias-morgenstern.de |
||||||
Translation: Martina Kyselá ( martina.kysela@web.de ) | © Matthias Morgenstern |
|||||